Aktivní hromosvod – je v souladu s ČSN?
Při práci jsem se setkal s objektem, kde je instalován aktivní hromosvod E.S.E. a musel jsem se nějak poprat s tím, zda systém ochrany vyhovuje harmonizované ČSN EN 62305 aktuální edice 2. Norma samotná tuto techniku nezná, nicméně využití v jiných zemích EU je fungující a má svoje normy. Dokonce i naši sousedi na Slovensku měli odpovídající normu STN 34 1391, ale ta byla v roce 2017 zrušená.
CO lze na internetu k problematice najít:
ZDROJ: https://www.indelec-hromosvody.cz/images/prilohy/ese.pdf
citace z textu: „Aktivní hromosvody neboli systémy ESE (aktivní jímač se včasnou emisí výboje) se využívají po celém světě ve více než 80 zemích. První mezinárodní patenty pro produkty ESE byly vydány v roce 1985. Systémy ESE jsou například i v Asii a ve Střední Americe, kde je větší četnost bouřek a jsou vystavena extrémně silným úderům blesků téměř denně během bouřkové sezóny.
Žádný právní předpis v České republice výslovně nezakazuje použití aktivního hromosvodu (pozn. – toto tvrzení není pravdivé). V souladu s článkem 2 odst. 4 Ústavy České republiky, může každý činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá, tzn., že pokud zákon nezakazuje použití aktivního hromosvodu, je jeho použití přípustné. Pokud vypočítaná míra řízení rizika podle normových hodnot bude minimálně na stejné úrovni jako je ČSN EN 62 305 – 2 ed.2, pak není nutné postupovat výslovně podle této technické normy, protože české technické normy nejsou obecně závazné, pokud na ně není odkazováno ze zákonných předpisů (zákony, vyhlášky, nařízení vlády), což zde splněno je (§36 Vyhl. č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby)
Ohledně problematiky aktivních hromosvodů byl poslán dotaz do Evropské komise. Evropská komise vyzvala Českou republiku ke sjednání nápravě. Citace: Na základě stížnosti českého developera byla podána na Českou republiku stížnost na prosazování pasivních hromosvodů na úkor aktivních. Evropská Komise při EU vydala ve svém usnesení pro 07/2019 toto stanovisko: Evropská komise – Rozhodnutí o nesplnění povinnosti Červencové případy porušení právních předpisů: hlavní rozhodnutí Brusel 25. července 2019 INF/19/4251 Volný pohyb zboží: Komise vyzývá ČESKO, aby zrušilo omezení ohledně systémů ochrany před bleskem Komise se dnes rozhodla zaslat Česku výzvu ohledně toho, že omezuje uvádění na trh, instalaci a používání aktivních hromosvodů Early Streamer Emission (ESE). Česko vylučuje použití jiných dostupných norem – francouzských a slovenských – a ukládá k prokázání souladu veškerých systémů ochrany před bleskem s příslušnými právními předpisy použití české normy.„
Druhý dokument, na který je dobré brát zřetel, je dokument České asociace pojistitelů ze dne 4.3.2021 https://www.cap.cz/images/pozarni-ochrana/Standard_ČAP_aktivní_hromosvody_20210304.pdf , neboť akceptace technického řešení ze strany pojišťovny je důležitá pro možné pojištění objektu po dokončení stavby.
ČAP se k tomu staví tak, že „V EU některé země přijaly vlastní národní normy týkající se aktivních hromosvodů (zejm. Francie, Španělsko, dříve i Slovensko, kde však je od března 2017 tato národní norma bez náhrady zrušena), zatímco Evropská unie jako celek vychází z mezinárodních norem IEC, z nichž je EN 62305, resp. harmonizovaná ČSN EN 62305, přímo odvozena. Na území ČR je platný pouze soubor ČSN EN 62305, národní normy jiných států EU není možné aplikovat, jestliže jsou jejich požadavky či ustanovení v protikladu s platným souborem norem (EN 62305). Z hlediska hodnocení rizika lze konstatovat, že zařízení nesplňující jako celek parametry poslední aktuálního souboru českých technických norem (jak z hlediska návrhu, tak instalace, revizí, údržby apod.) představuje zvýšené riziko.“
ČAP tedy doporučuje použití ČSN 62305 , nicméně striktně nevylučuje použití aktivních hromosvodů:
„Na základě výše uvedeného ČAP doporučuje použití souboru norem ČSN EN 62305 v platném znění jako standard ochrany před bleskem v oblasti pojištění. Pokud tedy vyhrazené technické zařízení – celá soustava ochrany – před úderem blesku bude splňovat požadavky dle uvedeného souboru norem, doporučuje ČAP paušálně či striktně nevyčleňovat aktivní hromosvody ESE z pojistného krytí.“
Zásadní pro ne/použití aktivních hromosvodů je asi stanovisko TIČR z 2.3.2022, zmíněné v prvním dokumentu:
„Technické inspekci ČR není známo, že by některým z právních předpisů bylo zakázáno projektovat, montovat, revidovat a následně užívat i jiné systémy než jaké jsou uvedeny v ČSN EN 62305-1 až 4. ŤIČR však upozorňuje, že pro bezpečnost posuzované ochrany vyžaduje schválenou projektovou dokumentaci a pokud splňuje podmínku vyhlášky 268/2009 Sb. konkrétně §36 odst. 1, je nutno předložit výpočet rizika podle normových hodnot ČSN a zhodnocení, zda navrhované zařízení splňuje požadavky na bezpečnost na minimálně stejné úrovni jako systém navržený podle ČSN.“
Jak se ale postavit k posouzení rizika a zhodnocení požadavků na bezpečnost, když pro takové udržitelné zhodnocení neexistuje česká norma či jiný právní předpis? Mám nastudovat Francouzskou normu a opřít se o její hodnocení rizik? Obsahuje vůbec takové hodnocení? Pokud objekt začlením do LPL2 a počítám srovnávací rizika dle ČSN62305 s parametry LPS2, tak v tom mám jasno, jaké technické parametry má klasický Franklinovský systém jímačů a svodů do země mít rozměry, materiál apod. Na obtížnosti srovnání nic nemění ani fakt, že byla provedena revize NFC 17-102. Byla sjednocena některá ustanovení tak, aby např. pohled na určení rizika ochrany objektů byl shodný jak pro klasické, tak pro E.S.E. systémy.
Co si z toho má vybrat projektant?
Každý má svoji pravdu a jestli někdo obhajuje to či ono stanovisko je i částečně otázkou osobní erudice a taky statečnosti, jestli případný spor ustojí i u soudu. K čemu se přikloním já sám, je asi patrno z článků v odborném časopise, kde polemiku vedou dva soudní znalci, se kterými se vlastně ani nechci potkat http://www.lumaplus.cz/Files/Articles/2017/Aktivni_hromosvody_versus_franklinovska_klasika.pdf
JAKÝ JE TEDY ZÁVĚR ?
Místo zdlouhavého studování výše uvedených článků ale stačí jednoduše otevřít ČSN EN 62305-3 ed.2 , kde v čl. 5.2.1 je výslovně napsáno „U všech typů jímačů musí být pro určení ochranného prostoru použity pouze reálné fyzické rozměry kovových jímacích soustav.
Jednotlivé tyče jímací soustavy by měly být na střeše spolu vzájemně spojeny tak, aby bylo zajištěno rozdělení
bleskového proudu.
Radioaktivní jímače nejsou přípustné. „
…a tím je řešeno vše potřebné. Je pak ale zarážející, proč o tom vůbec TIČR diskutoval ve 2022, když norma už 10let platila a proč striktně neuvedl, že je to výslovně zakázáno
Snad jsem našel dost hodnotné zdroje pro vaše rozhodování a kdo chce jít dál, jistě nastuduje další normy a možnosti jak prokázat splnění normových požadavků stejné či vyšší míry ochrany .